Jestli si někdo představuje čtyřnásobnou mistryni světa v kickboxu jako nějakou nabušenou mlátičku, je na omylu. Zlatovláska Martina Ptáčková se na vás podívá blankytně modrýma očima, na tváři vyloudí úsměv a nikdo nechce věřit, že tato něžná dívka nedávno přidala ke svým čtyřem titulům ještě jeden. Jako první Češka získala titul mistryně světa v bojovém sportu Hand to hand combat.
„Mám z vítězství obrovskou radost, hodně pro mě znamená. Jednak jsem první Češka, která titul získala, a potom vyhrát na ruské půdě je pomalu zázrak. Rusky jsou opravdu namakané bojovnice. Pořád mi to ještě nedochází,“ uvedla Martina a nezasvěceným vysvětlila, že Hand to hand combat je kontaktní sport, hodně podobný MMA, ale bojuje se v kimonu. Simuluje reálný boj na ulici. Cvičí ho například ozbrojené jednotky.
Na úspěchu Martiny se podílí celá rodina. Trénuje společně s bratrem Josefem, táta se stará o její fyzičku a dělá jí manažéra a maminka jim vytváří zázemí, které je také hodně důležité. „Jsme s bráchou největší kámoši, občas se v tělocvičně v Horních Počernicích dohadujeme, co budeme trénovat, pak přijde táta a srovná nás,“ smála se Martina a prozradila, že i ona srovnala jednoho dotěru. „To byla situace, kdy jsem použila to, co mám natrénované. Ale nebylo to tak, že bych dala dotyčnému rovnou přes hubu, ale hezky jsem ho usměrnila. Nebylo to nic dramatického. Já násilí nemám ráda.“
Vážné zranění se Martině Ptáčkové zatím vyhýbá. Ze sportu ji paradoxně málem vyřadil úraz, který se jí stal úplně někde jinde. „Modřiny a zranění k mému sportu patří. Ale nikdy to nebylo nic hrozného. Největší úraz jsem měla z kolečkových saní. Při jízdě jsem nabourala do mantinelu, saně mi přejely a rozdrtily nohu. Ani jsme nevěděli, jestli budu chodit.“
Mimo sportu má Martina Ptáčková i hodně koníčků. Jak sama říká, je jich až moc a jen tak mimochodem i studuje. „Dělám toho hodně, až si říkám, že bych měla zvolnit. Ráda čtu, píšu, navrhuji a vyrábím brože s jeleny. Dělám různé projekty pro děti, teď například plánujeme novou akci sběr plyšáků. Byli jsme učit děti v Rumunsku a na konci prázdnin ve Švédsku. Jo a taky studuji mezinárodní vztahy. Jsem ve třeťáku. Absolvovala jsme stáž v Evropském parlamentu v Bruselu, kde také trénuji s vojáky z NATA fyzičku,“ uvedla Martina Ptáčková a dodala, že by se po skončení školy chtěla věnovat jazykům a práci v mezinárodních vztazích. Ještě ale není plně rozhodnutá.
Bojovnici Martině Ptáčkové však nejsou cizí ani ryze ženské věci a to by člověk do ní vůbec neřekl. „Lidé, co mě znají v civilu, si nedovedou představit, že se někde peru a lidé, co mě znají z tělocvičny, si mě zase nedovedou představit jako něžnou dívku. Mám dvě osobnosti. Je příjemné, že jeden den s bráchou běháme překážkovou dráhu, jsem zablácení, upocení, špinaví a druhý den mě nalíčí, navěsí na mne šperky, obléknou krásné šaty a jdu fotit nebo vyjdu na módní molo. Mám tyhle holčičí věci ráda, není mi to cizí. Přijde mi to fajn.“
Martina Ptáčková má své tituly v kapse a může si tentokrát odpočinout. Nyní je řada na bratru Josefovi, který se chystá na mistrovství světa do Itálie a Martina mu v přípravě pomáhá stejně zaujatě, jako on jí dopomohl k získání světových titulů.
Foto: Herminapress
