V kvalifikaci FIA-F2 v Mugellu se poprvé ve své kariéře prosadil dánský jezdec francouzského týmu ART, Christian Lungaard. Velmi těsně porazil Brity Daniela Ticktuma a Calluma Ilotta. Oba vozy Charouz Racing System zajely v první sérii rychlých kol velmi slibné časy, druhá část kvalifikace jim ale sedla hůře. A tak vystartují Louis Delétraz a Pedro Piquet zítra z pozic 12, resp. 16.
Okruh Autodromo Internazionale del Mugello není pro formuli 2 jen tak ledajakou dráhou. Letošní start této třídy na roku 1974 zbudované trati 30 kilometrů severovýchodně od Florence je vlastně jakýmsi „návratem domů“: V 70. a 80. letech toto místo pravidelně patřilo do evropského šampionátu F2. Prvním vítězem se zde v polovině května 1974 stal legendární Patrick Depailler, přičemž tehdy byla v poli poražených velká jména jako Tom Pryce, Brian Henton, Jean-Pierre Jabouille, Patrick Tambay, John Watson, David Purley a Jacques Laffite. Mluvíme ale o dobách, kdy se o samotnou účast v závodě pralo 37 pilotů – startovat jich smělo jen 30. Šestnáct z nich se dříve či později ukázalo ve formuli 1. F2 prostě ještě byla skutečnou líhní talentů s perspektivou…
Během dalších let rozkvětu F2 si z Mugella vezli zlaté poháry Maurizio Flammini, Jean-Pierre Jabouille, Bruno Giacomelli, Derek Daly, Brian Henton, Corrado Fabi, Jonathan Palmer a naposledy roku 1984 Mike Thackwell. F2 pak musela udělat místo formuli 3000, která se na trati v Toskánsku objevila již jen čtyřikrát (vyhráli Pierluigi Martini, Alex Zanardi a v letech 1996 a 1997 dvakrát Ricardo Zonta). Úpadek areálu pak nikdo neřešil. Až autodrom zakoupila automobilka Ferrari a používala ho především jak testovací trať. Letošní sezona tedy pro Mugello znamená (pravděpodobně jediný) návrat do kalendáře velkého mezinárodního monopostového sportu.
Páteční podvečer sliboval napínavou podívanou. Vždyť šlo o postavení na startu v sobotním hlavním závodě. Netrvalo dlouho, než vítěz z Monzy Mick Schumacher a také zkušený domácí borec Luca Ghiotto, jen s velkou porcí štěstí unikli „Aitkenově osudu“. Své rozdivočelé monoposty jen se štěstím udrželi a neskončili v bariéře.
Chladný zůstal za těchto poněkud divokých okolností především Seveřan Christan Lungaard. Na první sadě pneumatik byl dánský pilot týmu ART nejrychlejší před Danielem Ticktumem (Brit se pořád ještě cítí „okraden o nedělní triumf v Monze“) ze stáje DAMS. Následovali výborně naladění outsideři Felipe Drugovich a Juri Vips, který smí u DAMSu po Barceloně zaskakovat za zraněného Seana Gelaela. Pohled na pátý řádku výsledků musel hřát manažera Charouz Racing System Boba Vavříka u srdce. Figuroval na ní totiž Louis Delétraz, jehož ztráta na pole-position činila pouze 0,3s. Mladý Piquet opět na něj ztrácel jen 0,4s, což znamenalo před přezutím na čerstvé pneumatiky Pirelli 14. místo. Mechanici týmu tedy našli pro trať v Mugellu očividně velmi dobré nastavení a v české stáji se mohli tešit na druhou, rozhodující část kvalifikace.
Pět minut před koncem session začaly znovu padat rekordy. Jako první svůj dosavadní čas dokázal zlepšit Lungaard a ukázalo se, že to bylo pro ostatní příliš. Za ním se sice zlepšili Ticktum, lídr šampionátu Callum Ilott a Marcus Armstrong ve druhém voze ARTu, na Dána ale byli krátcí. Vips zahodil své naděje ve štěrku. Delétraz se propadl na 9. místo a Piquet byl 16.
Piloti poté nechali své pneumatiky jedno pomalejší kolo „odpočinout“ a těsně před koncem kvalifikace se ještě jednou jelo o všechno. Na špičce se ovšem pořadí nezměnilo – jen Shwartzman s Aitkenem a Tsunodou se dokázali posunout těsně před Delétraze a tak na rychlejší z obou vozů Charouz Racing Systemu zbylo jen 12. místo. Ovšem Švýcar klesl ne svojí vinou. Delétraze se totiž připletl do cesty Vips, za což byl následně potrestán poklesem o tři místa. Nebýt toho, Delétraz by velmi pravděpodobně skončil v elitní pětce. Pedro Piquet zítra vyrazí ze 16. pozice, přičemž mu na prvního scházelo jen 0,8s. V Mugellu ale rozhodovaly setinky a nejlepší trojici nakonec dělilo jen 0,071s!
Text: Roman Klemm
Foto: Dutch Photo Agency
