Letos poprvé se Martin Michek představil na nejtěžším etapovém závodě světa. Rallye Dakar absolvoval se ctí, dojel mezi motocyklisty na skvělém 23. místě, mezi nováčky bral pomyslný bronz. Parádní představení na to, že chtěl letos pouze sbírat zkušenosti. Po návratu ze Saúdské Arábie se samozřejmě chtěl věnovat své další lásce, tedy motokrosu. Ovšem celorepubliková karanténa nařízená kvůli pandemii koronaviru mu plány zhatila.
Martine, pokud se nepletu, koronavirus vás doslova vyhnal z Maďarska, co jste tam dělal?
Je to pravda. 6. března jsem tam odjel na soustředění v rámci mojí školy motokrosu s partou juniorů. Ovšem museli jsme ho ukončit předčasně, protože vláda každým dnem zpřísňovala opatření. Šlo ale jen o jeden den, nechtěli jsme jít zbytečně do karantény, tak jsme se sbalili a odjeli. Druhou partu kluků jsem pak odvolal. Na prvním místě je bezpečnost a zdraví, takže jsme tomu podřídili vše.
Proč zrovna Maďarsko, je to dobré místo pro podobná soustředění?
Jasně, vše máme předem připravené, děláme na tom trošičku více dopředu. Maximální počet účastníků je 20-22 jezdců, což je z doprovodem do 45 lidí. Takže je potřeba věci dobře koordinovat. Ale musím říct, že pro naše účely je Maďarsko opravdu skvělou destinací, kde nám vycházejí maximálně vstříc. Máme komplet celé zabezpečení od hotelu až po tratě. A samozřejmě i ty technické věci, jako kde mají stát, kdy se mají posunout dopředu, kdy a jak dozadu apod.
Co kluky učíte?
Dá se říct, že všechno. Techniku jízdy, posedu na motorce i techniku celého vybavení, tedy co mají mít, proč a tak podobně. Snažím se jim předat své zkušenosti z mnoha let závodění. Důležité ale je, aby si oni vybrali, co potřebují. Říkám jim, že u ježdění musí přemýšlet, že se trať v průběhu závodu a tréninku mění. Je potřeba být v hlavě připravený, přizpůsobovat se.
Takže jen tvrdý dril na trati?
Pochopitelně disciplína a trénink je to, proč tam jedeme, takže se i pořádně zapotíme. Výhodou tohoto kempu je i to, že se všichni sejdeme nejen na trati, není to hektické jako při závodech. Kluci si spolu zablbnou, předáme si poznatky za poslední rok, pokecáme.
Už jste zmínil koronavirus, bylo to snadné rozhodování opustit Maďarsko?
Zpočátku jsme přemýšleli, co a jak. Ale když vláda doporučila všem lidem návrat ze zahraničí, neváhali jsme. Jak už jsem říkal, pro mě je prioritou dostat kluky v pořádku domů, což se povedlo.
Teď máme celostátní karanténu, jak ji trávíte?
Snažím se vycházet ven co nejméně. A když už někam jdu, tak s rouškou. Rád bych apeloval na všechny lidi, aby dělali totéž, není se za co stydět. Rukavice také nosím celý život, patří k mému sportu, takže ani ty nejsou žádný problém stejně, jako brýle. Buďte obezřetní a snažme se všichni, ať to brzy skončí.
